Jak mrazit potraviny?

Mým nejoblíbenějším domácím pomocníkem je mrazák, jelikož mi šetří čas a peníze. Jeho jedinou nevýhodou je, že je pořád plný (alespoň ten můj). Proto jsem se naučila, jak místo v něm optimálně využívat a podělím se s vámi o mé tipy.

Bez čeho se při zmrazování neobejdu, jsou uzavíratelné sáčky na zip – zip lock bags,  plastové dózy, zavírací klipsy a papírové lepící štítky. Sáčky na zip jsou z pevnějšího materiálu než obyčejné mikrotenové sáčky a jsou snadno a opakovatelně uzavíratelné. Nestane se vám s nimi, že se v sáčku udělá dírka, kvůli které budete z mrazáku vybírat rozsypanou pažitku, kukuřici nebo hrášek. Vyhnete se i boji se zauzlovaným sáčkem, lámajícím se zmrazeným kolíčkem či praskající gumičkou. Sáčky se zipem jsou sice dražší, ale tuto investici určitě oceníte. Navíc jsou opravdu odolné, takže mi často vydrží i na více použití. Levnější alternativou jsou sáčky určené do mrazničky, které jsou z pevnější folie a bývají u nich drátky, pomocí kterých sáček uzavřete. Co se týče misek, můžete použít obyčejné plastové misky, ale mně se osvědčily speciální misky určené přímo na mrazení a mohu je jedině doporučit. Tyto misky jsou z měkčího plastu, takže když vám miska při vyndávání z mrazáku náhodou spadne na podlahu (no komu se to ještě nestalo???), tak nepraskne. Misky jsou vzduchotěsné a mají měkká víčka, takže i když je v nich hluboce zamrazené jídlo, je víčko dobře přichycené a jde snadno otevírat a zavírat. V každém případě však doporučuji používat misky hranaté namísto oválných. Díky hranatým miskám dosáhnete lepšího využití místa v mrazáku. Další vychytávkou jsou plastové klipsy, které určitě všichni znáte, a kdo je ještě nemá, nutně je potřebuje. Oproti obyčejným kolíčkům na prádlo, které na zavírání sáčků s potravinami někdy používám, drží pevně a nikdy nesklouznou. Poslední pomůckou jsou papírové lepící štítky, ty seženete za pár korun v každém papírnictví.

Tipy na nákupy

• Sáčky na zip – sáčky kupuji v drogerii DM nebo v Lidlu, stojí do 50 Kč a seženete je ve velikostech 1l, 3l a 5 l.
• Misky na mrazení – mám vyzkoušené misky od Tupperware (řada Aljaška) a od Tescomy (řada Purity do mrazničky).
• Plastové klipsy – najdete v domácích potřebách i v supermarketech.

Co a jak mrazím?
Obsah mého mrazáku lze rozdělit do tří kategorií. Jedná se o hotová jídla, ovoce a zeleninu a „ostatní“ (ledové kostky, pečivo a zbytky z vaření). Pro každou kategorii se mi osvědčil jiný způsob mrazení.

Hotová jídla mrazím v plastových dózách. Když něco vařím a vím, že je dané jídlo dobře „zamrazitelné“, udělám toho trochu více. Někdy taky prostě z vaření něco zbude, i když to původně neplánuji. V tomto případě nechám jídlo vychladnout na pokojovou teplotu, dám ho do plastové dózy a na její víčko nalepím polepku. Na polepku napíšu název jídla, počet porcí a datum. Zpravidla zmrazuji jen tekutější směsi, jako jsou různé zeleninové omáčky, tažiny, dhály, kari, polévky apod. Takto zamrazené jídlo je dobré spotřebovat do 6 měsíců. Nemrazím moučná, suchá a sypká jídla jako jsou například rizoto, pilaf, těstoviny a brambory. Tento druh potravin totiž procesem mražení mění svou strukturu a většinou i chuť.

Ovoce a zeleninu uchovávám v mrazničce většinou v zip lock sáčcích. Tyto sáčky jsou průhledné, proto na ně nepíšu žádné popisky, jelikož je na pohled jasné, co je uvnitř. Ovoce či zeleninu před zamrazením dobře omyji a naporcuji na požadovanou velikost. Co určitě nikdo nechce je, aby se obsah sáčku spojil a zamrazil do jedné obří koule. Tomu předcházím tím, že kousky ovoce či zeleniny rozprostřu na nějaký tác nebo plastové prkýnko na krájení, nechám zamrazit a poté je vložím do sáčku. S ohledem na mrazené množství potraviny je někdy potřeba toto udělat na vícekrát. Já na tohle většinou nemám trpělivost nebo čas. „Občůrávám“ to tak, že sáček naplním, položím ho do mrazáku na plocho a jeho obsah prsty co nejlépe rozprostřu. Po zamrazení sáčkem trochu zatřepu, případně tomu pomůžu rukou a jeho obsah zůstane oddělený na jednotlivé kousky. Pokud se ale jedná o  ovoce lepkavé nebo s vysokým podílem vody, jako např. ananas, banány nebo mango, doporučuji dát si s tím práci a udělat to „táckovou“ metodou. Ovoce nebo zeleninu můžete mít v mrazáku až po dobu 12 měsíců, lze mít tedy zásoby od sezony do sezony. Nejčastěji takto mrazím přes léto jahody, maliny, ostružiny, borůvky, meruňky, broskve, mango, květák, brokolici a chilli papričky, přes zimu pak mandarinky, mineoly a ananas. Tímto způsobem zamrazenou zeleninu využívám během celého roku při vaření a ovoce do smoothie, které si díky tomu můžu kdykoliv ochutit různým ovocem a nemusím kupovat předražené ovoce v obchodech. Úplně stejně (metodou „sáček na plocho“) mrazím vařené fazole a cizrnu. Uvařit luštěniny přece jen není žádná rychlovka, musí se předem namáčet a pak poměrně dlouho vařit. Rovnou vařím klidně dvě balení najednou a zbytek, který zrovna nepoužiji, dám zamrazit. Mám tak připravenou dávku kvalitních bílkovin, které si můžu kdykoliv přidat třeba do salátu. Asi není potřeba pozastavovat se nad cenovým rozdílem fazolí v plechovce a doma uvařených sušených fazolí, kdy vás obsah fazolí v plechovce vyjde asi 5x dráž, než kdybyste si je uvařili sami (podrobněji zde).

Ostatní potraviny v mém mrazáku představují hlavně pečivo a zbytky surovin z vaření. S oblibou mrazím tortily, pečivo, různé placky a arabský chléb. Když otevřu balení a vím, že ho celé v nejbližších dnech nestihnu sníst, tak to dám rovnou čerstvé zamrazit. Tento druh potravin mrazím v původním plastovém obalu případně také v sáčcích na zip, je u nich totiž důležité, aby se do nich z mrazáku nedostala vlhkost. Kus pečiva pak stačí vytáhnout, nechat chvilku povolit a opéct v topinkovači nebo na pánvi. Pečivo doporučuji uchovávat v mrazáku maximálně jeden měsíc, pak na sebe váže vlhkost, čímž mění strukturu a hlavně chuť. Další zbytky mi vznikají, když dělám pizzu, těstoviny nebo omáčky a nachystám si ingredience, jako například sušená rajčata, olivy a kapary. Někdy do jídla nepoužiji vše, co jsem si nachystala, nebo nechci v lednici schraňovat půl skleničky sušených rajčat, když vím, že je v nejbližších dnech nebudu mít příležitost spotřebovat. I v tomto případě uložím potraviny do malé plastové krabičky, kterou označím polepkou s jejím obsahem. Takto zamrazené ingredience pak využiji příště pří přípravě jídel nebo při rychlém vaření večeře či obědů ve stylu „co dům dal“. Naučila jsem se mrazit i kokosové mléko a různé rostlinné smetany, kdy mi nejednou zbyla při vaření polovina plechovky kokosového mléka nebo část krabičky rostlinné smetany. Mléko či smetanu stačí přelít do malé plastové dózy nebo formy na ledové kostky a zamrazit. Surovina zmrazená tímto způsobem se pak výborně hodí na zjemnění omáček, kari či krémových polévek, do kterých ji můžete přidat přímo z mrazáku, jelikož se v teplém pokrmu snadno rozpustí.

Můj mrazák
Možná si říkáte, že toho mám v mrazáku opravdu hodně. Je to tak, a proto se v tom potřebuji nějak vyznat a mít přehled, co a jak dlouho v něm vlastně mám. Asi se už každému stalo, že našel v mrazáku sáček s neurčitým obsahem, který obracel v rukách a prohlížel jej ze všech stran ve snaze vzpomenout si, co by to asi tak mohlo být. Abych tomu předešla, vymyslela jsem velmi jednoduchý systém. Jak jste se už výše dočetli, každou krabičku značím názvem, datem a případně počtem porcí. Zároveň vše ještě zapisuji na seznam, který mám pověšený na ledničce. Tento seznam usnadní spoustu práce s přehrabováním se v mrazáku. Je to velmi jednoduché. Když dávám něco do mrazáku, označím to polepkou a zároveň zapíšu na seznam. Naopak, když něco z mrazáku spotřebuji, tak to na seznamu škrtnu. Na seznam zapisuji stejné údaje jako na polepku a mám díky tomu neustále přehled o tom, co v mrazáku mám, kolik porcí a od kdy. Když je seznam hodně přeškrtaný a začíná být už nepřehledný, otevřu mrazák, zkontroluji jeho obsah a seznam si udělám nový. Kromě toho se také snažím mít potraviny rozdělené dle druhu v jednotlivých šuplících, pokud to volný prostor v mrazáku zrovna umožňuje, ať vždy vím, kde mám co hledat. V jednom šuplíku mám sáčky se zmrazeným ovocem, ve druhém dózy se zmrazenými hotovými jídly a v posledním mám všechno ostatní.

Jak to funguje v praxi?
Někdy se mi stává, že přijdu pozdě domů a nechce se mi už vařit jídlo na další den. Podívám se na seznam, co bych si zrovna dala, vyndám to z mrazáku a nechám rozmrznout v lednici do druhého dne. K tomu si uvařím už jen nějakou přílohu, což zabere jen pár minut. Podobně to perfektně funguje pro rychlý oběd. Když jsem sama doma, často si rozmrazuji krémovou polévku a k tomu si opékám kus pečiva, který pak krásně teplý a křupavý přikusuji k polévce nebo si ho  do ní natrhám místo krutonů. Krémové polévky vlastně zmrazuji asi ze všeho nejraději a záměrně je tak vždy vařím ve větším množství.

Čistota v mrazáku
Co se týče samotného mrazáku i lednice, je velmi důležité udržovat je v čistotě. Ledničku i mrazničku, byste měli podle mě minimálně jednou ročně celou vyklidit, odmrazit a důkladně vyčistit. Čím víc námrazy v mrazáku máte, tím vyšší je spotřeba energie pro udržení nastavené teploty. Kromě toho námraza pochopitelně ubírá místo pro potraviny. Já rozmrazuji každý rok na jaře v období před Velikonoci. Venku bývá ještě chladno, takže obsah mrazáku i lednice naskládám do velkých košů, které obalím velkým ručníkem nebo dekou, aby se uvnitř udržela nízká teplota. Pokud je venku ještě dost chladno, koše postavím ven, pokud je již tepleji, dávám je do vany (abych nemusela vytírat podlahu, když se ze zmrazených potravin uvolní nějaká vlhkost). Celý proces rozmrazení a čištění lednice i mrazáku mi nezabere více než dvě hodiny. Mám kombinovanou chladničku s mrazničkou, obojí rozmrazuji a čistím najednou. Začnu tím, že vypnu spotřebič ze zásuvky, do jednoho koše na prádlo naskládám vše z mrazničky a do druhého koše skládám vše z ledničky. Mezi tím si uvařím vodu a v hrnci ji postavím do mrazničky, kterou pak zavřu. Tímto se mnohonásobně urychlí tání ledu (toto mě naučila maminka :)). Zatímco se rozmrazuje led, čistím lednici, umývám všechny poličky a košíky. Jak mrazák rozmrzne, přebytečnou vodu vytřu a pokračuji čištěním. Nové typy ledniček by se neměly čistit žádnými přípravky, aby se nenarušil jejich „inteligentní“ a antibakteriální povrch, proto vždy postupujte dle návodu k vašemu spotřebiči. Moje lednička je však již babička, která mi dobře slouží přes 10 let, a obávám se, že žádný z těchto povrchů nemá a ani nikdy neměla. Nebojím se tedy sáhnout po čistících přípravcích. Používám šetrné antibakteriální a ekologické přípravky značky frosch nebo jen teplou vodu s octem a citronovou šťávou. Když mám ledničku vyčištěnou a do sucha vytřenou, vracím do ní všechny věci, které předem očistím vlhkým hadříkem. Poté naskládám věci zpátky i do mrazáku, spotřebič zapnu a vím, že mám na rok zase klid.

TIP: Ráno miluji teplou vodu s citronem. Ne vždy však ráno stíhám vymačkat citron nebo ho zapomenu koupit. Pro tyto případy jsem vymyslela citronovou šťávu v kostkách. Jednou za čas nakoupím hromadu citronů, všechny vymačkám a šťávu zamrazím ve formě na ledové kostky. Po zmrazení kostky uložím do sáčku nebo do misky a můžu si kdykoliv dopřát svou oblíbenou vodu s citronem snadno a rychle.

A co vy, jste s mrazákem taky kamarádi?