Deník ze Sicílie – Noto, gurmánské a cestovatelské tipy

úvodúvod2

Letošní dovolenou jsem strávila na jihovýchodním pobřeží Sicílie, které se údajně pyšní těmi nejkrásnějšími plážemi celého ostrova. Na Sicílii jsme odjížděli s plánem co nejvíce ji procestovat. Krátce po příjezdu jsme však zjistili, že to nebude reálné. Jedná se totiž o obrovský ostrov, jehož dopravní infrastruktura je příšerná (což jsme se předem v žádném průvodci nedočetli). Kvůli špatné návaznosti spojů městské dopravy, zabere výlet do míst, vzdálených třeba jen několik desítek kilometrů, klidně celý den. Nabízela se možnost půjčit si auto, ale řidičské umění Italů a smluvní podmínky půjčoven nás rychle odradily. Nepodařilo se nám bohužel dostat všude, kam jsme chtěli, ale i přesto jsme navštívili řadu krásných míst. Bydleli jsme nedaleko městečka Noto, které nás natolik okouzlilo, že jsme ho navštívili během našeho pobytu hned třikrát. I dnešní cestovatelské tipy se vážou právě k tomuto městečku.

koláž

DSCN6964

Noto najdete na seznamu světového dědictví UNESCO díky jeho architektonickým skvostům. Původní město bylo zničeno obrovským zemětřesením v roce 1693 a místo něj bylo později vybudováno nové, které je celé v barokním slohu. Jednotný stavební styl dává Noto jedinečnou podobu a výjimečnou atmosféru. Všechny stavby jsou postaveny ze světlého vápence a město má krásný medový nádech. Unikátní je, že na poměrně malém území dvacetitisícového města naleznete přes padesát paláců, klášterů, kostelů a dalších církevních staveb.

DSCN6961

kolá

DSCN7256

Co vám však budu vykládat, pane mi neříkají památky, ale jídlo a vše kolem něj. Noto jsem navštívila hlavně kvůli gastronomii. Dostala jsem šílený nápad, který nám umožnil zábavně skloubit obojí – jídlo a památky. V každém infocentru nebo „tourist shopu“ v blízkosti Noto seženete mapu města, na které jsou zaznačeny významné historické stavby. Napadlo mě udělat takový malý maraton, při kterém bychom podle této mapy prošli všechny zaznačené památky a cestou vyzkoušeli místní delikatesy. Peťa je pro každou špatnost (pokud se mu tedy zrovna nechce jíst, spát a podobně :)), a tak souhlasil. Pokud byste se pro něco podobného rozhodli, počítejte s tím, že vám to zabere minimálně 3 (při rychlosti „skoro během“) spíše však 4 hodiny (s přestávkami na focení, čůrání a zmrzlinu). Můžu to jedině doporučit, poznáte části města a krásné odlehlé uličky, do kterých byste jen tak nezabloudili. Navíc při honbě za puntíky na mapě vyšlapete asi 1000 schodů, což vašim stehnům a zadečkům, po všech těch italských zmrzlinách, jedině prospěje. Noto je zcela určitě nejkouzelnější za tmy, doporučuji tedy začít s prohlídkou města kolem 4. hodiny a pak si v klidu vychutnat noční atmosféru. Po setmění celé město ožívá, ulice se plní lidmi a krása budov vyniká díky propracovanému osvětlení.

mapa

pítko

Vstup do města je tvořen velikou kamennou bránou Porto Ferdinandea, kde jsme s naším maratonem začali i my. Pokud přijedete do města autobusem nebo vlakem, budete k této bráně přicházet malým parčíkem, kde roste živý plot z rozmarýnu. Čtete správně, prostě tam mají místo tújí keříky rozmarýnu. V tomto parčíku potkáte několik stánků, ve kterých prodávají zboží převážně pro turisty, jak na první pohled sami poznáte. Počítejte s tím, že sortiment těchto stánkařů byl kdoví jak dlouho vystaven vysokým teplotám a přímému slunci, proto se s nákupy neunáhlujte. Co tu však mají zaručeně čerstvé, jsou mandle, které sem přivážejí ještě ve slupkách a přímo na místě je loupají, louskají, váží a prodávají (kilo neloupaných mandlí stojí 5 Eur, loupané 3 Eura za 100 g). Čerstvost poznáte také u ovoce a zeleniny, které prodávají místní pěstitelé a nabídka se odvíjí podle sezony (přišlo mi, že mají univerzální cenu 2 Eura za kilo čehokoliv). Neodolali jsme ani stánku, kde nám ručně vymačkali šťávu z místních pomerančů s krvavou dužinou (4 dlc za 3 Eura).

DSCN6915

DSCN6847

DSCN6853

Pokud přijedete do města hladoví nebo unavení po cestě, zavítejte do bistra s kavárnou A Cu Sa!, které je hned před branou. Můžete si tu dát hlavní jídlo, obložené sandwiche, panini, kávu, sladké pečivo a samozřejmě i gelato nebo granitu. Budova se zdá být malá, ale nabídku zde mají širokou. Dali jsme si kávu, pistácivou granitu (mají ji tady obzvláště lahodnou), malý obložený croisssant a tři mini cannoli s čokoládovou, vanilkovou a ricottovou náplní (vše na fotce za 9 Eur). Jestli si odsud chcete odvést nějaké suvenýry a produkty, tak navštivte „tourist shop“, který hned naproti bistra taky ještě před branou. Mají v něm kvalitní místní potraviny a ručně vyráběné suvenýry. Vyšší kvalitě však odpovídají i ceny, takže počítejte s dražším zbožím. V obchodě byl velmi příjemný a anglicky mluvící prodavač (což v Itálii není samozřejmostí), který by nám dal nejradši ochutnat snad vše, co v obchůdku měl.

DSCN7263

DSCN7270 (1)

DSCN7269

Nyní už se budete nacházet na hlavní ulici Corso Vittorio Emanuele, která je centrem veškerého dění ve městě. Jestli vám na přivítanou stačí gelato (neboli pár špachtlí italské zmrzliny), projděte nejdříve branou a už po několika krocích vyhlížejte po pravé straně zmrzlináru gusto.  Nejen podle chuti zmrzliny, ale i podle prostředí a uniformy prodavače poznáte, že tento podnik je tak nějak na úrovni. Můžete si tady koupit gelato, granitu, čerstvě plněnou cannoli, kávu, balené sušenky, marcipán, oříšky, oříškové pomazánky, marmelády a další sladké dobroty. Dala jsem si pistáciové a mandlové gelato – mé nejoblíbenější příchutě (porce medium za 2,5 Eur).

DSCN6926

gusto

DSCN6923

Pokud máte pořád hlad, nebo si plánujete posedět na schodech před některou z historických budov nebo v parku na lavičce, mám pro vás skvělý tip. Jen o několik kroků dále po stejné ulici a opět napravo, uvidíte ceduli, která vás nasměruje k malé pekárně (druhá odbočka za branou). Jak se budete blížit, vůně čerstvého chleba a baget bude sílit a naláká vás dovnitř. Jestli budete mít štěstí jako my, narazíte na milého pekaře, zřejmě majitele. Vlastně je to dost možná jediný zaměstnanec této pekárny :). Udělá vám na počkání obloženou křupavou bagetu dle vašeho výběru. My jsme si vybrali rustikální bagetu, kterou Ital pokapal olivovým olejem, přidal směs nadrobno nakrájených sušených rajčat, čerstvá rajčata, sýr a bazalku. Měli jsme obrovské štěstí, že se tam s námi nachomýtla anglicky mluvící Ukrajinka, která byla zřejmě Italova známá a s objednávkou nám pomohla (ani tento Ital totiž nemluvil anglicky). Pekař byl roztomilý, pozval nás přímo do kuchyně, kde jsme se mohli dívat, jak bagetu připravuje a ještě sám od sebe zapózoval při focení. Bagetu jsme si nechali rozpůlit, zabalit sebou a později jsme si ji snědli v parku při čekání na autobus. Za bagetu jsme platili 2,5 Eur. Chtěli jsme se sem vrátit ještě při další návštěvě, ale bylo odpoledne a kolemjdoucí italský dědeček zdvihal ruce do vzduchu a pokřikoval na nás, že tu mají otevřeno jen ráno.

DSCN6929

20160727_112052 (1)

20160727_112239

Z pekárny se vraťte zpět na hlavní ulici a pokračujte dál. Po pravé straně narazíte na katedrálu Basilica di San Nicoló, do které se můžete zdarma podívat dovnitř (stejně jako u většiny ostatních církevních budov). Pokud však máte odhalená ramena, přehoďte si přes ně jeden z barevných šátků, které jsou v koši u v stupu.  Po prohlídce se vraťte zpět na hlavní ulici, po pravé straně uvidíte banku Banco di Sicilia a naproti ní malou kavárničku Caffé Sicilia. Tip na návštěvu tohoto podniku jsem našla náhodou na internetu, když jsem hledala, co v Noto stojí za návštěvu. Jedná se o kavárnu s cukrárnou, která byla založena v roce 1892. Cukráři zde údajně používají kvalitní ingredience, které jsou převážně sezónní a místní. Jestli se vám podaří chytit místo venku, můžete zde posedět s příjemným výhledem na ulici a historické budovy. Dovnitř se ale zajděte alespoň podívat, uvidíte tam několik uhlazených číšníků v nažehlených uniformách s čepičkami, čekající na nové zákazníky, nebo na připravenou objednávku, kterou ponesou ke stolu. Najdete zde i vitrínku s vymazlenými dortíky a dalšími sladkostmi, které mi připomínaly luxusní francouzské deserty. Dali jsme si kapučíno (1,7 Eur), canolli s vanilkovým krémem (2,1 Eur) a cappuccino ghiacciato (5 Eur). Jestli si dáte cappuccino ghiaccito, neboli ledové kapučíno, dostanete mandlovou granitu přelitou espressem. Je to sice trochu dražší, ale stojí to za to. Tato pochoutka je jedna z nejlepších, co jsem na Sicílii ochutnala.

DSCN6956

caffé

DSCN6959

Jestli si chcete od jídla na chvilku odpočinout, vydejte se od kavárny směrem dál a hned po pár krocích zahněte doprava do ulice Via Nicolaci. Vyjdete menší kopeček a dojdete ke kostelu Chiesa di Montevergine. Jestli bude otevřeno, můžete vejít dovnitř a za 2 Eura se podívat do věží. Řekla bych, že otevírací doba tady je asi do 5 hodin. Vyjít si do věže vřele doporučuji. Výhled, který se vám naskytne, je překrásný. Kromě celého Noto uvidíte při dobré viditelnosti až na nejjižnější pobřeží ostrova. Na věži jsme byli celou dobu sami, udělali jsme si spoustu fotek a kochali se výhledem. Uvidíte odsud kouzelné balkóny, které jsou přeplněny rostlinami v květináčích, povalují se na nich kočky a stojí na nich Italky, které se baví přes zábradlí se sousedkou. Spatříte vyhřáté střechy budov, které ladí světlým krémovým odstínem a odráží sluneční paprsky. Můžete pozorovat dění v nejbližších uličkách, jež se hemží hlavně číšníky obskakujícími stolečky se židličkami, které jsou úhledně rozestavěné při okrajích ulic.

věž3

věž1

věž2

Před kostelem můžete vidět restauraci s názvem Cantina con uso cucina. My jsme sem zašli díky tomu, že jsme cestou ke kostelu dostali od číšníka vizitku. Na jedné straně vizitky stálo cantina a na druhé pizzerie. Rozhodli jsme se ji vyzkoušet hlavně proto, že se nachází v kouzelné historické uličce. Doporučuji zde posedět po setmění, kdy si můžete užívat pohled na osvětlený kostel a kouzelné zdobené balkony okolních domů. Bude to znít divně, ale jestli zde budete, nezapomeňte si odskočit. Cesta na toaletu totiž vede přes chodbičku, ze které uvidíte krásně přímo do kuchyně, kde kuchaři vrtí a pohazují pánvičkami a promíchávají tím jejich obsah.
Nás plán byl, že si dáme v této restauraci pizzu. Objednali jsme si láhev vody a začali jsme listovat jídelním lístkem. Rychle jsme zjistili, že tady pizzu nemají a po bližším prozkoumání vizitky jsme přišli na to, že ona pizzerie je na jiné adrese. Za okamžik se objevil číšník s dotazem, co si dáme a my jsme mu vysvětlili naše nedorozumění. Číšník se začal omlouvat, vysvětlovat, kde pizzerie je a natahovat se po otevřené lahvi s vodou s tím, že ji nemusíme platit. V restauraci nám bylo příjemně, proto jsme mu řekli, že si u nich dáme něco malého a poté se přesuneme do pizzerie. Objednali jsme si každý skleničku vína a talíř předkrmů pro dva. Na talíři jsme dostali kuskus se zeleninou, lilkovou caponatu s řapíkatým celerem a rozinkami, bruschetty, zapečené lilky se zeleninou, brambory s bylinkami a smažené placičky. K tomu všemu jsme dostali ještě nakrájenou ciabattu. Z  talíře předkrmů jsme se najedli tak, že jsme už na žádnou pizzu nešli a do konce dne jsme nic dalšího nejedli. Platili jsme necelých 30 Eur. Jestli si dobře vzpomínám, talíř předkrmů stál do 15 Eur a ceny hlavních jídel se pohybovaly od 10 do 20 Eur.

20160729_215122

IMG_20160729_205615

cantina

Tip: Jestli si budete chtít v Noto nakoupit nějaké místní potraviny, doporučuji zajít do supermarketu despar, který je zřejmě menší pobočkou sítě Interspar. Sežene zde spoustu různých potravin, a to za mnohem nižší ceny než v pouličních stáncích a minimarketech. Supermarket najdete na adrese Via Platone 3. A jestli nevíte, co si přivést ze Sicílie, tipy hledejte zde.

Noto patří mezi nejhezčí města, která jsem navštívila. Co na něj říkáte vy, zaujalo vás?

1 Komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *